Kapitolovky - Jeden den s Potterem

12. června 2008 v 10:09 | Kejsinka♥
Název: Jeden den s Potterem
Hlavní postavy: Lily Evansová, James Potter, Sirius Black, Remus Lupin, ostatní studenti, profesorka Luiseová
Autor: Kejsinka♥
(omlouvám se za chyby)
Byla studená letní noc a Lily Evansová ležela na kost zmrzlá ve spacáku svého stanu. Cítila se pod psa. Myslela jsi, že týden pobytu v Bennetonu nebude mít chybu, ale to se hluboce mýlila. Její kamarádka onemocněla a už nebyl ve třídě nikdo jiný, kdo by s ní prohodil slůvko. Všichni ji měli za podivnou šprtku, která nemá žádné přátelé. Lily byla na pohled vážná a nudná holka, jakých je v Bradavicích spousty, ale její srdce zpívalo úplně jinou píseň. Touha po dobrodružství a lásce se ví nezapřela. Tyhle přání byly ukryty v jejím srdci. Přání, o nichž nikdo neměl páru. Teda alespoň si to myslela.
"To snad není pravda, tyhle mudlovský spacáky jsou vážně na nic…" nadávala tiše. Byla sice na mudlovské věci zvyklá, ale rozhodně nebyla zvyklá na tyhle podmínky. Venku bylo sychravo a studená tráva vydávala zvláštní vůni, která Lily nebyla ani přinejmenším příjemná.
"Fajn" řekla si pro sebe rozzuřená dívka. Nohy měla studené jako led a po celém těle se třásla zimou. Po chvíli se vysoukala z tenkého spacáku a snažila se dostat z malého stanu, kterého jen tak, tak držely na zemi čtyři kolíky. Obula si černé střevíce a vyrazila na půlnoční procházku ven. Moc toho neviděla a tak šla skoro po tmě. Jediný zdroj světla byl odrážející se měsíc v černém jezeře pár metrů od Lily. Chtěla se někde posadit a tak si vyhlédla tmavý kámen u vody, ale sotva udělala pět kroků, uslyšela jak se z dálky rozléhají hlasy a tak se blížila směrem k nim. Když byla dostatečně blízko, schovala se za strom a uviděla tři mužské siluety a hned poznala co jsou zač. Sirius Black, Remus Lupin a… toho posledního muže nemohla rozpoznat, ale jakmile promluvil, věděla o koho jde. Ten poslední byl James Potter. Tyhle tři Lily nemohla vystát, ale ten, kdo jí nejvíc vadil byl poslední s chlapců - James.
Mezi chlapci plápolal malý ohýnek, a vedle něj byli talíře a na nich opečené špekáčky takže Lily usoudila, že museli čarovat takže tento týden nazvaný "Jak si žijí mudlové?" zřejmě nezabral a Poberti použili i před přísný zákaz učitelů hůlky.
"Tak jakou oběť si vybereme zítra Jamesi?" zeptal se s úsměvem na tváři Sirius.
"Co takhle toho malého skrčka Jimmiho Carpentera?" pousmál se Potter.
"Mám pocit, že toho jsme vystrašili až moc nemyslíš? Ta lesní pastička mu myslím pořádně protáhla kosti!" rozesmál se Sirius Black s vítězným pohledem ve tváři.
"A co takhle Lisu Peggiovou?" přidal se do rozhovoru Remus.
"Platí!" Vykřikli chlapci zároveň.
"Aáááááááá !!!" vykřikla Lily schovaná za stromem když se kolem ní ometala malá, bílá krysa. Najednou jakoby se pod ní podlomila pevná zem a ona spadla do jakési ručně vykopané, hluboké díry v zemi.
"Je to tam!" vykřikl Sirius šťastně "Přece jen se někdo chytil do jedné z našich pastí na lasičku!" zařval a tvářil se, jako když malé dítě dostane obrovské lízátko. A to už James a jeho parta stála na kraji díry, kde byla uvězněná Lily.
"Pomůžete mi někdo?" zařvala naivní dívka.
"Ale ne, Evansová! Tak tebe bych tady vážně nečekal!" řekl ironicky Remus a Lily převrátila oči v sloup a upřímně litovala, že klukům způsobila takovou radost.
"Tak pomůžete mi?" naléhala zděšená Lily. Lupin se už chystal vytáhnout hůlku, aby ji přivolal kouzlem, ale James ho zastavil.
"Pomůžeme ti Evansová, když se mnou půjdeš na radne." Pousmál se James a čekal na odpověď.
"Pche…tak to jsi uhodl!" otočila se k němu zády dívka.
"Tak dobrá, přeji ti pěknou noc Evansová!" řekl James a ukázal klukům pokyn k odchodu. Lily za nimi ještě křičela ať jí okamžitě pustí, ale už jí to nebylo nic platné.
"To snad nemyslí vážně! To mě tady chtějí opravdu nechat? Vždyť jsou tady všelijaké hladové obludy a bůh ví co ještě!" Ještě chvíli na truc doufala, že jí v tom kluci nenechají, ale když už ztratila veškerou naději, začala se škrábat po hlíně nahoru. Takhle potupně se ještě necítila. Byla celá od hlíny a tváře jí štípaly od potu. Vlasy měla rozcuchané a do střevíců se jí pomalu dostávalo bláto. Cítila se jak lesní živočich. Špinavý a bezmocný. Když už vážně nemohla, sedla si znaveně na dno díry a přála si, aby to byl jen sen. Najednou ale uslyšela blížící se kroky a znervózněla. Zakryla si rukama tvář a čekala, co se bude dít. V minutě kolem sebe ucítila teplý vánek a poznala, že jí někdo dostal kouzlem nahoru, zpět na zem.
"V pohodě?" otázal se hlas. Lily si odkryla ruky z tváře a uviděla před sebou James Pottera. V tom si uvědomila jak vypadá. Vlasy se ze zrzavé barvy obarvily na černé a oblečení bylo úplně mokré.
"Hledám tady Lily Evansovou slečno jezinko!" pousmál se pobavený James.
"Moc vtipné. Víš co se mi tady mohlo stát? Klidně by mne tady snědlo nějaké zvíře!!!" vyjekla Lily.
"Když tě tak vidím, pochybuji, že by o tebe mělo nějaké zvíře zájem." Zasmál se Potter. Lily byla tak naštvaná jako nikdy před tím. Takhle ji ještě nikdo neponížil.
"A teď pojď, musíš se trochu umýt než vyplašíš zvěř." Radil James a nemohl si odpustit vítězný úsměv na tváři, který Lily nesnášela.
"Já s tebou nikam nejdu!" trucovala Evansová.
"Lily, já tě nebudu přemlouvat, ale nevím, co by tomu řekla profesorka, kdyby ráno zjistila, kde ses všude toulala a ještě k tomu ne sama ale se mnou." Řekl.
"A nejdu." Nehodlala ustoupit Lily. James ale na nic nečekal, vytáhl hůlku a přivolal si Lily do náruče.
"Páni ty si ale těžká, měla by jsi zhubnout." Přitakal rozesmátý James, ale Lily si to nenechala líbit.
"Pottere, můžeš mi laskavě říct, proč to všechno děláš? Nejdříve mě necháš v lese mezi divou zvěří a teď mě držíš v náručí? Mě už to vážně nebaví! Ale ano, já tě vlastně chápu, kdo by si nepřál mít každou holku v malíčku. Bože, jak vůbec můžeš myslet, že získáš i mě? Ta tvoje panovačnost už vážně přesáhla meze já na tebe…"
"Tak dost, myslím, že na tebe platí jen jedno abys byla zticha že?" rozzlobil se James, který měl už Lily dost.
"Trowlen potrifis!" mávl namířenou hůlkou na Lily a ta rázem usnula.
"To je mnohem lepší Lily, jsi tak milá když jsi zticha." zasmál se James a pokusil se o upřímný pohled. Vzal ji znova do náruče a pozvolna ji odnášel do tábořiště. Cestou se na ni nemohl vynadívat. Její oči byli tak hebounké když byly zavřené a na ústech James zpozoroval kapičky bahna a proto jí je otřel svým roztřeseným prstem. Musel to udělat, musel Lily jemně políbit na rty a když se jich dotknul, ucítil jemné šimrání v břiše.
"Miluji tě Lily Evansová, kdybys to tak věděla." Špitl co nejtišeji James ještě když byli pár stop od tábora. Na oblohu se už dralo ranní slunce a kolem dokola by jste jistě uslyšeli cvrlikat ptáky. Možná, kdyby James několikrát cestou neškobrtl, stihl by ještě přijít včas, ale už bylo pozdě. Ze stanu se v bílém dlouhém pyžamu vynořila profesorka Luiseová. A jakmile uviděla špinavou a polámanou dívku a ještě k tomu v náručí Jamese Pottera, zděsila se.
"Pottere! U dvou obrů co to má znamenat?" křikla profesorka. Oba dva byli v šoku a nejradši by se propadli do země. James zezelenal jak rychle vymýšlel svou odpověď.
"Paní profesorko, já, našel jsem ji v lese." Vykoktal pomalu chlapec.
"V lese? A co jste dělal v noci v lese?" otázala se zmatená paní.
"Nemohl jsem usnout a tak jsem se šel projít a najednou jsem o ni zakopl a pak jsem zjistil, že je to Evansová." Řekl už o trochu rychleji James, který už měl vymyšlenou nepravdivou odpověď.
"Ale jak se slečna Evansová dostala do lesa? Všem jsem v večeru říkala ať se vyhýbají temným lesům, zvlášť těm, které jsou kolem tábora." Poučovala profesorka.
"Víte, slyšel jsem, že Evansová trpí náměsíčností!" vymyslel si v poslední chvíli James.
"Aha, tak to chápu. Okamžitě ji běžte uložit do stanu a buďte tam s ní tak dlouho, dokud se neprobudí. Nechci, aby se to dozvěděli ostatní studenti a dělali z toho aférku, že na ně v lese číhá nebezpečí, měli bychom pak problém s jejich rodiči. Chápete snad…" zeptala se chaotická Luiseová, která zřejmě nevěděla, co má dělat.
"Jistě, už běžím." Pousmál se James a tvářil se jako spasitel světa. Ale kdo by ne? V tohle Potter tajně doufal.
"Nééééé!" ozvalo se z červeného stanu ze kterého vyběhla zmatená Lily. Tohle probuzení bylo to nejhorší v celém jejím životě, protože James během jejího "hlídání" usnul, takže se Lily probudila přitisknutá a jeho záda.
"Je to jenom sen, jenom sen." Uklidňovala se dívka a ruce měla napřažené směrem ke stanu jako v karate. Ale jakmile ucítila na bosých nohách střapatou trávu, uvědomila si, že to není sen, ale realita. Po té se vrátila znovu do stanu a naklonila se ke spícímu Jamesovi, který se rázem probudil.
"Dobré ráno lásko." Řekl líbezně.
"LÁSKO!?" vykřikla Lily a pokračovala.
"Okamžitě vypadni z mého stanu nebo tě od sud vykopu!" křičela na celé kolo vyděšená dívka.
"Ty mě vyhazuješ? Po takové noci?!" udivil se James.
"Po jaké noci? Nic se přeci nestalo! ….Ne?" zeptala se jakoby sama sebe.
"To musíš přeci ty vědět co se stalo." Řekl klidně James a odcházel ze stanu. Lily tomu nemohla uvěřit. Přeci by nikdy s Jamesem nemohla… .
"Jamesi Pottere okamžitě mi řekni co se stalo!" vykřikla Lily a okamžitě běžela za odcházejícím chlapcem.
"Nic! Nic se nestalo! Spokojená? A i kdyby tak co? Zavrhneš mě? Myslím, že víc nenávidět mě už stejně nemůžeš takže je to jedno." Zařval na ni James tak, že dívce poletovali vlasy.
"Promiň, nechtěla jsem se tě dotknout." Špitla nervózní dívka, která se strachy třásla.
"Kde jsou vůbec ostatní?" pokládala si otázku v duchu. V tom si ale všimla velkého nápisu na stanu profesorky, který byl zřejmě vyčarován hůlkou a po přečtení zmizel.
Jeli jsme na exkurzi na hrad Shelagh. Vrátíme se k večeru. Vy zatím ulovte něco k jídlu. S pozdravem profesorka Luisová.
"Něco k jídlu? Zeptala se Lily a čekala na odpověď chlapce. Ale když se podívala na jeho místo, kde naposledy stál, zbyla tam po něm jen pomačkaná tráva od jeho velkých nohou.
"Jamesi? Jamesi Pottere! Nehraj si se mnou! Kde jsi? To mne tady necháš samotnou?" hulákala Lily.V tu ránu se někdo přiřítil ze křoví. Dívka se tak lekla, že se jí málem zastavil tep.
"Lily, je ti něco?" otázal se spěšně překvapený hoch.
"Ne, co by mi mělo jako být. Já jen že nám profesorka nechala vzkaz a…" v tom ji ale přerušil James.
"…řekla, že máme něco ulovit. Vím, zrovna jsem se o to pokoušel, kdybys tak nehulákala, možná by všechny zvířata neutekla." Řekl ironicky Potter.
"Cs…tak promiň, že jsem na tebe volala, ale…"
"….volala, tím myslíš to řvaní Jamesi kde jsi, já se tady bojím" dodal pisklavým hláskem.
"Co si to dovoluješ, já jsem o žádnou tvoji pomoc." Bránila se Lily.
"Fajn, jak myslíš takže já jsi jdu ulovit něco k obědu a ty si jez co chceš." Skončil debatu James.
"Cože? To mě tady chceš nechat jako hladovou jo? Budeš mě mít na svědomí a navíc, já tady sama nebudu. Jdu s tebou." Rozhodla dívka.
"Prosím, slyším dobře? Tak naše princeznička chce jít lovit zvěř? A ještě k tomu se mnou?" udivil se James.
"Přestaň mě provokovat nebo nikam nejdu." Nenechala se Lily.
"Dobře, souhlasím, nikam nechoď." Otočil se a už si to mířil směrem k lesu.
"Cože, počkej na mě! Pottere, no tak počkej!" volala za nezastavujícím se chlapcem.
Les tiše šuměl a Lily s Jamesem kráčeli co nejtišeji po travnaté mýtině uprostřed lesa. V tom si ale Potter přiložil prst k ústům na znamení, že má být dívka ticho. Ani ne 100 metrů byla před nimi srna. James neměl na rozdíl od Lily ponětí, o jaké mudlovské zvíře se jedná a proto na něho namířil hůlku a už se chystal vyslovit zaklínadlo když ho Lily rázným pohybem přerušila.
"To je srna obecná. Je to nejmenší evropský zástupce jelenovitých." Začala s obvyklou přednáškou.
"Přestaň mě poučovat Evansová. Je to zvíře? Je. Tak nevím co máš za problém." Řekl James.
"No promiň. Chtěla jsem jen, abys věděl, co jsi zabil. V budoucnu by se ti to mohlo hodit." Usmála se pohotově dívka.
"Budoucnost je daleko a ty o ní nemáš ani páru. Nebo i tohle víš?" zazubil se ironicky.
"A teď běž na bok." Přikázal dívce.
"Nejednej se mnou jako s malým dítětem, nejsem blbá." Rozčílila se Lily.
"Vážně? To jsem si opravdu nevšiml." Pousmál s chlapec a Lily radši ustoupila.
"Endemio!" vyslovil James kouzlo a z jeho hůlky vyšlehl červený plamen, který srnu zahubil.
"No bezva, a teď ji vezmi a půjdeme." Prohodila Lily, otočila se a šla zpátky k táboru. James se jen na ni díval s otevřenou pusou. Jak jen má unést tuhle (jak Lily říká) srnu? Kolik jen může vážit? Nejdřív ji chtěl odnést přivolávacím kouzlem, ale Lily byla proti. Přistoupil k ní blíže a hodil ji přes ramena div že se nesklátil k zemi. Zvíře mělo kolem šedesáti kilo takže s ním měl chlapec co dělat. Nakonec ho ale donesl do tábora celého. Ale srna na rozdíl od Jamese vypadala ještě k světu. Chlapec byl zmožený a bledý jako zeď. Oblečení měl potrhané a z čela mu kapali kapky potu. Položil srnu k ohništi a svalil se na trávu, která ho příjemně chladila na krk.
"Konec" řekl James a zavřel oči únavou. Lily by nikdy nenapadlo, že ho to může tolik vyčerpat. Přiklonila se k němu a na čelo mu dala mokrý ubrousek, aby ho trochu schladil.
"Mohla jsi mi trošku pomoc Evansová." Řekl z posledních sil.
"No dovol, jsem holka! A navíc, podle těch žvástů co mi denně navykládáš to vypadalo, že jsi nejlepší na světě ne?" chytračila Lily.
"Bezva…to je vše co mi řekneš než umřu?" řekl s ironií v hlase chlapec.
"Nepřeháněj…pomůžu ti vstát a lehneš si do stanu ano?" zvážněla dívka a podala mu ruku na pomoc.
"A to jsem tě o tu ruku ani nemusel žádat, ty mi ji snad sama nabízíš!" poznamenal James a vztyčil svou ruku k té Lilyně. Po té si ji k sobě přivinul tak, že mu nemohla odporovat svojí obvyklou fackou mířenou k Jamesově líčku. Zhluboka se nadechl a vrazil Lily vášnivý polibek. Jejich rty se spojily a oba cítili dech toho druhého. Jakmile se chlapec od Lily odklonil a čekal, až mu vrazí facku nebo něco horšího, ale přišel pravý opak. Evansová ho hbitě objala a polibek mu opětovala.
"Myslel jsem, že máš navíc Evansová." Řekl provokativně James. Ale sotva to dořekl, Lily ho popotáhla za jeho školní kravatu a odtáhla ho do stanu.
THE END
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama