Happy holiday

12. června 2008 v 10:11 | Kejsinka♥ |  povídky
Název: Happy holiday
Postavy: Lily Evansová, James Potter a Sirius Black
Autor: Kejsinka♥
Ráno Bradavice vypadaly úplně jinak než jindy. Z dálky by jste zpozorovali třpyt ranní rosy, pokrývající školní pozemky. Byl poslední školní den a ze studentů se už konečně začali stávat obyčejní kouzelníci. Teda alespoň na dva měsíce prázdnin.
"Jasně, napíšu hned jak přijedu domů. Měj se krásně Jenny!" loučila se Lily se svou nejlepší kamarádkou před odjezdem z Bradavic.
"Ty taky! A nezapomeň napsat, jak je to s tou návštěvou!" usmála se na ni a odešla.
"Jejda! To už je tolik hodin! Vždyť zmeškám vlak!" Zalekla se Lily, která ztratila pojem o čase. Rychle popadla své těžké kufry a zamířila ke dveřím Velké síně.
"Hej, Evansová!" zakřičel za ní známý otravný hlas.
"To se se mnou ani nerozloučíš? Neuvidíme se celé dva měsíce!"
"Ani nevíš, jak se na ně těším. Přijede k nám návštěva. Musím říct, že bude o dost příjemnější než ty." Odsekla a dala se znova do běhu.
"Návštěva? Jaká?" Podivil se James a zadržel Lily rukou.
"Pánská! A už mě nech na pokoji. Za pět minut mi jede vlak." Podívala se zoufale na hodiny.
"Za pět minut! Nevidím, že bys měla v zadku tryskáč Evansová." Pousmál se.
"Co navrhuješ?" Práskla s kufry na zem a tázavě se na něj podívala.
"Mohl bych tě tam svést na Nimbusu." Znovu se usmál a mrkl na ni.
"Jasně a skončila bych někde rozpláclá na stromě. Ani náhodou!"
"Tři minuty!" křičel za ni James.
"Sakra! No tak dobře." Souhlasila a v tu ránu držel James v ruce své nové koště.
"Naskoč!"
"A co ty kufry?" Pohlédla na něj.
"Ty nech na mě!" Řekl a vytáhl si z kapsy hůlku.
"Tak jedeš?" Zeptal se ještě jednou Lily, která se z toho ještě nevzpamatovala. Vždyť přijmula Potterovu pomoc! Ale co měla dělat, z vlakem se rozloučit nechtěla.
"Chyť se mě kolem pasu." Přikázal a podíval se jí do zelených očí.
"Hahá… tak naivní vážně nejsem!" křikla a pořádně se chytla koštěte.
"Jak myslíš…" prohodil James a dál to neřešil, protože věděl, že se ho bude muset stejně časem chytnout.
Byly na místě. Lily si oddychla, když viděla, že někteří ještě nastupují.
"Tak…díky." Vykoktala ze sebe, otočila se a už si to mířila ke dveřím vlaku.
"To je všechno?" zarazil ji v poslední chvíli překvapený James.
"Tak hele. Na rande s tebou za to vážně nepůjdu, pusu ti taky nedám a doučovat tě o prázdninách nechci. Vynechala jsem něco?"
James chvíli mlčel a potom řekl:
"Dobrá, ale tu pusu mi budeš dlužit!" A než stačila Lily něco říct, byl pryč.
"…no a pak jsem odešel."
"To jsi ji tam jako nechal jen tak stát jo? Nic nebylo? Ani pusa!?" Vyzvídal Sirius.
"Nic." Řekl prostě James.
"A to tě to jako ani trošku neštve? Vždycky si byl zklamaný a uražený…"
"Teď mám jiné starosti." Řekl a psíma očima se podíval na Siriuse, ten zakoulel očima a přesedl si z tureckého sedu.
"Jaké?" zeptal se prostě.
"No, Lily říkala, že k nim mám o prázdninách přijet nějaká návštěva."
"A co je za problém?"
"PÁSNKÁ!" zdůraznil James a bouchl do stolu.
"…ten její pohled se mi vůbec nezamlouval." Dodal ještě a než stačil cokoli říct, do pokoje vešla Siriusova mamka.
"Dobré ráno chlapci! Jak se cítíte, když víte, že začaly prázdniny?" zeptala se a rozjařeně se na oba podívala. Ale zatímco se James netvářil dvakrát šťastně, Sirius se dal rychle do řeči.
"Lepší to být nemůže! Ten Spapeův obličej mě vždy po ránu naháněj husí kůži…" Rozesmál se.
"No, za pět minut dole!" přikázala, ale James se hned ohradil.
"Pět minut? To se někam chystáme?"
"Správně chlapče! Jedeme do Výskálek za tetou Annabel!" zvolala nadšeně.
"Vím, že ji nemáš rád," podívala se smutně na syna "ale pokus se alespoň pro jednou tvářit, že ti nevadí." Dořekla a zabouchla za sebou dveře.
"Nééééé!" zavřeštěl Sirius a chytl se za hlavu.
"Co ti tak strašného udělala? Minule se mi zdála docela milá." Divil se James.
"Milá? V pátém ročníku mi zabila křečka, o rok později, když jsem byl nemocný, předávkovala mě práškama a celý jsem se osypal! Jestli teta něco je, tak milá to rozhodně není!" zakřičel a vykulil na kamaráda oči.
"Kluci! Ať už jste dole!" uslyšeli zdola hlas paní Blackové.
"Vysedat!" křikla na ně a začala zmateně pobíhat po vlakovém kupé.
"Hlavně si tady nic nezapomeňte. Siriusi, máš všechno?" zeptala se ještě jednou svého syna, který byl známý tím, že na všechno zapomínal.
"Někdo by pro nás měl přijet." Oznámila chlapcům a podívala se na obrovské hodiny splývající s barvou stěn nádraží. Za chvíli se ve dveřích objevila malá, starší žena s šátkem obvázaným kolem hlavy a s mohutnou berlí v ruce. Nejdřív se rozhlížela po hale, a když očima zabloudila směrem k Blackům a k Jamesovi, který si zrovna dělal dred na hlavě, zamračila se.
"Určitě nás ráda uvidí…" citoval matčina slova Sirius a James se rozesmál.
"Dobré ráno Annabel!" pozdravila ji s neopětovaným úsměvem paní Blacková a objala ji."
"Sirius…" řekla pomalu a prohlížela si ho. Potom sklouzla pohledem na Jamese.
"James Potter." Představil se o podal jí ruku. Annabel si ji s vážným pohledem prohlédla a otočila se k němu zády.
"Půjdeme." Řekla potichu.
Asi po půl hodině cesty, kdy s nimi teta neprohodila ani slovo, dorazili k jejímu domku. Bylo to velké šedé stavení se zchátralými okny a malou zahrádkou. Kolem domu bylo ještě několik malých stavení, mnohem udržovanějších než tetin dům.
"Vy dva…" ukázala na chlapce "po schodech nahoru a vlevo." Řekla přísně a podívala se na Siriusovu matku.
"Druhé dveře napravo. Přízemí." Dodala bez úsměvu a odešla.
Druhý den ráno seděli kluci na okenním rámu jejich maličkého pokoje.
"Musíš to brát pozitivně, alespoň na čas vypadneš z domova a-"
"A co?" vypálil na znuděného Jamese otrávený Sirius.
"Nevím…musí tu přece být něco jiného než jen les a divný domy, ze kterých každý den vylézají starci provětrat si hlavu." Řekl pisklavým hláskem James a skulil se do klubíčka.
"Myslím, že taková nuda tady nebude." Řekl škodolibě Sirius a nenápadně ukázal prstem a dům naproti. V jednom okně James uviděl mladou, zrzavou dívku, (což byl docela zázrak v takovém zapadákově) která přecházela po pokoji a něco říkala. Za chvíli se jim ukázala i druhá osoba, s níž zřejmě dívka mluvila.
"Evansová?" křikl James, ale Sirius mu rychle rukou zakryl pusu, protože právě otvírala okno.
"To snad není možné! Vypadá to, že tyhle nudný prázdniny přece jen nebudou k zahození!" radoval se brýlatý chlapec.
"Jdu za ní!" rozhodl se, ale Sirius ho hbitě zadržel.
"Počkej. Neblbni! Dopadlo by to jako vždycky. Řekl bys Hej, Evansová! a dostal bys při nejlepším pohlavek na uvítanou. Chce to změnit taktiku. Musíš, se k ní zkrátka chovat jinak!" řekl Sirius a u posledního slova zvýšil hlas.
"Jak to myslíš?" divil se James s pozdviženým obočím.
"Prostě za ní přijdeš a neřekneš jí Čau puso,ale Ahoj, jak se máš? Chápeš?"
"Myslíš, že to zabere?" zeptal se nevěřícně.
"To je tutovka! Můžeme si to vyzkoušet. Představ si, že já jsem Lily a ty si ty."
"Ježíš ne, to je blbý." Mávl rukou James a otočil se k němu zády.
"Dělej!" přemlouval ho Sirius.
"Ne!"
"Dělej!"
"No tak dobře…co mám říkat?" svolil James a zakoulel očima, ale jakmile uviděl Siriusovo pozvednuté obočí, spustil:
"Ahoj, jak se máš?" řekl vyzývavým tónem.
"Takhle NE!" zarazil ho. "Trochu něžněji."
"Ahoj, jak se máš." Řekl James už měkčím tónem a pokračoval:
"Nechtěla bys….hm…jít na chvilku ke mně?"
"Ty seš vážně hrozný! Já být holka, tak tě uškrtím a obmotám tě kolem Snapeovi lavice!" spustil na něj Sirius s vykulenýma očima a dal se na odchod.
"Počkej," hulákal za ním James "tak to se mnou ještě zkus!" přemlouval ho.
"Ne! Budu ti radit až na-." To poslední slovo už James neslyšel, neboť byl Sirius už příliš daleko.
Druhý den stál James u Lilyiných dveří. Tentokrát si dával záležet na účesu a dokonce ji i natrhal květiny. Ano, byly sice z tetiny zahrádky, ale to nikdo nemusí vědět.
"Běž na to, kámo!" povzbuzoval z keře Sirius kamaráda.
Tak, jo. To vyjde. Prostě zvedni ruku a zaklepej na ty pitomý dveře! Povzbuzoval se James, než za dobrých dvacet minut, přemlouvání sám sebe, zaklepal. Za chvíli uslyšel kroky mířící k němu. Odkašlal si, ale později zjistil, že to nebyla potřeba. Sledoval, jak se hýbe klika a ve dveřích se najednou objevila Lily. To bylo poprvé, kdy na ní neviděl jen školní uniformu. I když i ta jí podle jeho mínění slušela. Vlasy měla snad ještě krásnější, než dřív. Byly rozpuštěné a lemovaly jí její neobvykle pihatou tvář. Na sobě měla úzkou tmavě modrou sukni a bílé tričko a na krku měla zlatý řetízek se srdíčkem.
"Pane bože." Vyklouzlo z ní jakmile ho spatřila a než stačil James něco říct, prudce mu zavřela dveře před nosem.
"No, skvělý." Zabručel a už chtěl odejít, v tom ale vylezl rádoby nenápadný Sirius z keře.
"Okamžitě se vrať zpátky a znovu zaklepej!" sykl a zaryl do něj nenávistivý pohled.
"Zalez! Ještě tě uvidí!" okřikl ho a Sirius radši rychle hodil zpátečku.
"Kdo to byl, zlato?" uslyšela Lily z kuchyně mámin zvědavý hlas.
"To nic. To byl…." Přemýšlela "…omyl." Zalhala a vykoukla z okna. Jenže zrovna v tu nepravou chvíli, protože dobrých pár minut pobaveně sledovala, jak James okřikuje a nadává keři před jejím domem. Několikrát dostala pěkný záchvat smíchu a potom otevřela dveře. James se tak lekl, že spadl ze schodů, před hlavními dveřmi.
"Není ti nic?" Vykoukla s úsměvem na tváři a sledovala jak se James sbírá se země. Potom znovu vyšel do schodů.
"Ta je pro tebe." Podal jí kytku, nebo alespoň to, co z ní zbylo.
"Děkuji." Řekla Lily a musela se kontrolovat, aby nevyprskla smíchy.
"Nechceš jít dál?" zeptala se ho opatrně a stydlivě sklopila oči. James se málem počůral štěstím. Zazubil se a kývl hlavou.
"Tak, pojď dál." Vybídla ho a zavřela za ním dveře. Co se dál stalo, to už ale Sirius nezjistil. I přes všechny marné pokusy, kdy si donesl žebřík, aby viděl do druhého patra, kde měla Lily pokoj a jeho dalším "speciálním" plánem, který nazval Dalekohled, nic nezjistil. Skončilo to jenom s odřenými zády a pár modřinami na koleni.
THE END
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gina Grint Gina Grint | Web | 12. června 2008 v 15:16 | Reagovat

tak to byla úžasnááá povídka fakt sem se nasmála! jo a jinak ráda spřátelím :))

2 maja maja | Web | 12. června 2008 v 18:57 | Reagovat

Teda to je supr!!Je to krásně napsané x) a moc ráda spřátelím x) zítra si tě přidám a udělám ti diplom jo?dneska už to bohužel nestihnu

3 Hermiona-Nikola Hermiona-Nikola | Web | 3. července 2008 v 22:56 | Reagovat

Tak to bylo Super!!:D

4 MarryT MarryT | Web | 24. července 2008 v 11:27 | Reagovat

Pěkný, jen mi přišlo zvláštní, že byli kluci doma u Siriuse, ale jinak pěkný a hlavně ten konec ;-)

5 Lili Lili | Web | 24. srpna 2008 v 18:52 | Reagovat

krasne:)

6 moony moony | 16. února 2009 v 18:34 | Reagovat

=D tak to je dobrý =D

7 ClaireM ClaireM | Web | 21. února 2009 v 10:09 | Reagovat

To je zajímavý... Fakt píšeš pěkně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama